JAK POMOCI SÁM SOBĚ TECHNIKAMI EFT, faster EFT A NLP 
 
Techniky které používám a učím :
EFT - ( emotional freedom techniques - techniky emoční svobody) zakladatel Gary Craig. V čechách vzdělává institut energetické psychologie - Zdena Katayama www.eft.cz 
Faster EFT - zakladatel Robert Smith ( doporučuji videa na youtube ) www.fastereft.com 
NLP - neurolingvistické programování (správné dotazování, programování metodou volby)

EFT - V 80. letech 20.století začal americký psycholog dr.Roger Callahan používat TFT (thught Field terapii) na základě svého objevu, kdy propojil použití čínské akupunktury s emocí pacientky. Několik let neřešitelná fobie z vody zmizela tím, že poklepal na akupunkturní bod související se žaludkem. Právě v oblasti žaludku byl strach pociťován, po poklepání zmizel a už se neobjevil. TFT bylo složité, používalo poklep na 365 akupunkturních bodů a vyžadovalo podrobnou znalost systému akupunkturních bodů i jejich spojitosti s orgány a emocemi. Tento model zjednodušil a pro širokou veřejnost rozšířil inženýr Gary Craig, svou metodu nazval EFT (emocial freedom techniques). Jako místa poklepu vybral 11 bodů, části meridiánů (energetických drah) všech důležitých orgánů těla, které se poklepávají postupně v kolech za sebou, bez ohledu na to, s čím problém souvisí. Tímto zjednodušením se technika stala dostupnou široké veřejnosti bez ohledu na znalosti čínské medicíny. EFT vychází z teorie že „ příčina všech negativních emocí spočívá v poruše energetického systému“. V TFT i EFT se kromě poklepu akupunkturních bodů používá i tzv. „proces 9 gamut“ (jeho popis a mnoho dalších podrobností o EFT najdete např. v knize „EFT - svoboda emocí“ od Ramony B. Wagner)

Faster EFT - Robert Smith klasické EFT ve své praxi ještě zjednodušil (pouze 4 body poklepu). Změnil ho přidáním věty „pouštím to a nechávám to jít“ v rámci jednotlivých kol. Také přidal chycení za zápěstí s hlubokým nádechem a výdechem na konci každého kola a po tomto výdechu používá slovo „mír“. Problém na rozdíl od klasického EFT nevnímá jako poruchu, ale jako „hypnotický stav“, kdy 100% úspěšně tvoříme něco, co nechceme. Nepotřebuje problém přesně pojmenovat, soustředí se více na pocit, na emoci a na stav „transu“. Tento stav nejdříve cíleně zesiluje, pak na něj poklepává a střídavě ho mění za klidnou „představu“. Tím postupně zeslabuje „schopnost dostat se do hypnotického transu“ v rámci problému (traumatické obrazy, zvuky, filmy v našich hlavách i fyzické bolesti spojené s problémem mizí, nebo ztrácejí emoční náboj)

NLP - neurolingvistické programování (správné dotazování, vědomé programování). Pro více informací doporučuji knihu „Úvod do neurolingvistického programování“ autoři - Joseph O'Connor a John Seymour.

Každá s těchto technik má svá pravidla, tento manuál je mým osobním propojením technik tak, jak se mi osvědčily v praxi. Popsaným způsobem ho používám na sobě i na klientech jen já, proto se nedivte, když se dočtete někde něco jiného. Všechno si vyzkoušejte na sobě a pak si sami vyberte, co je vám bližší a co na vás platí. Všichni jsme individuality a každý z nás může přinést něco nového. Nebojte se experimentovat a zkoušet. Správné právě pro Vás je to, co vám přinese víc klidu, smíření a spokojenosti do vašeho každodenního života. Mé propojení klasického EFT s faster EFT a NLP vedla přes pozorování reakcí mého fyzického i emočního těla i pozorování klientů během terapií. Výsledkem byl rychlejší postup s menším utrpením v průběhu práce a zároveň intenzivní smíření a pocit klidu a pobavení na konci terapie. EFT i Faster EFT pracují s poklepem akupunkturních bodů a s hesly, která se při poklepu opakují. Nahlas pronášená hesla slouží s tomu, abychom pozornost našeho vědomí drželi u problému. Díky mluvení si intenzivně uvědomujeme co řešíme a většinou i více cítíme emoce spojené s problémem. Když nemůžete mluvit nahlas, opakujte hesla alespoň mentálně v mysli. Díky NLP se správně a cíleně dotazujeme, takže se dostáváme ke kořenům problémů a řešíme jejich opravdový původ.
 
NA CO SE DAJÍ TECHNIKY POUŽÍT?
fyzické bolesti, fobie, strachy, smutky, úzkosti, pocity viny, vztek, závislosti, nutkavé chutě, problémy s váhou, alergie, deprese, traumatické a negativní vzpomínky, poruchy spánku, nízké sebevědomí, obtěžující myšlenky, blokády v učení, nervozita při veřejném projevu, dají  se použít na cokoli! Co Vás napadá? Co máte a nechcete? Bez čeho by se vám žilo radostněji?
 
AKUPUNKTURNÍ BODY - MÍSTA POKLEPU (jsou symetrické, na straně nezáleží)
1 - karate bod - spodní část ruky /tenké střevo/
2 - vrchol hlavy
3 - začátek obočí + oblast „třetího oka“ /močový měchýř a řídící dráha/
4 - vedle oka ze strany /žlučník/
5 - pod okem /žaludek/
6 - pod nosem /řídící dráha, páteř,mozek/
7 - mezi pusou a bradou /bod početí, pohlavní orgány/
8 - pod klíční kostí /ledviny/
9 - pod paží na boku těla ( na dlaň od podpaždí ) /slezina/
10 - střed pod prsním svalem /játra/
11 - vnitřní zápěstí
 
+ další body na ruce - palec /plíce/,ukazováček /tlusté střevo/,prostředníček /osrdečník,krevní oběh/, malíček /srdce/, trojitý ohřívač ( gamut ) /reguluje tělesnou teplotu/ Ve své praxi běžně používám jen body na obrázku s hlavou a gamut bod na hrudníku ( napneme ruku do upažení, palec v pravém úhlu vůči dlani - ohnutím v loktu zabodneme palec do správného "bolestivého" místa v horní části hrudníku). U ruky místo poklepu jen pevně obejmu zápěstí. Doporučuji - sami na sobě si všechny body vyzkoušejte a zjistěte, kde se vám nejvíc uleví, co na vás osobně nejvíc zabírá. Pozorujte se. Experimentujte.
 
 
ŠKÁLOVÁNÍ = MĚŘITELNOST VÝSLEDKU
Obě metody využívají pro měřitelnost výsledku tzv. škálování. Protože pracujeme s emocemi, měříme tzv. SJS = subjektivní jednotku stresu v rámci námi pociťovaného problému. V praxi se jednoduše zaměříme na problém, který chceme řešit a subjektivně ohodnotíme na škále od 0 do 10, jak moc nám momentálně vadí (jak moc nás to právě bolí, trápí, štve, obtěžuje apod.)
0 = vůbec to neřeším (popř. připadá mi to vtipné, absurdní)
10 = je to nejhorší co vůbec můžu cítit (nedá se to vydržet)
Pro začátek doporučuji zapsat řešený problém i s hodnocením SJS a po pár kolech výsledek porovnat. Pokud klesne jen částečně a stejný problém je pořád citlivý, pokračuje se v poklepu dalšími koly. Většinou nám přestane vadit jedno a začne nám hned vadit něco jiného a pak to může vypadat, že „to nefunguje“ a ono to přitom funguje správně, jen posuzujeme už něco jiného (např. je nám něco líto na 9, pak už nám to není líto = lítost je na 0, ale máme vztek na 5 apod.). Když se dostaneme na 0-1 s prvním tvrzením (pocitem), můžeme pokračovat s dalším, který se objevil a který teď vnímáme jako problém.
 
POJMENUJTE SI PROBLÉM
kde to je? co to je? kdy? jak? v jaké situaci? co u toho cítím za emoci? čím je to způsobené? kdo za to může? co by pomohlo? proč to nejde? jak vím že to mám? jak bych poznal, že to nemám? kdo to dělá? jak konkrétně? kde ? kdy? už se to někdy stalo? co to pro mě znamená když se to děje? co cítím při představě, že se to znovu stane? podle čeho poznám, že se děje co nechci? podle čeho poznám že by se dělo co chci? co by se muselo stát, aby se to změnilo? jak se cítím když se to děje? lepší - horší než co? než kdo? ve srovnání s čím ? pro koho je to možné? nemožné? samozřejmé? kdo na jakém základě to posuzuje? musím? měl bych? co by se stalo, kdybych to neudělal?
 
JAKÉ U TOHO CÍTÍTE EMOCE ?
strach, lítost, bezmoc, úzkost, vztek, hněv, nejistota, zoufalství, pocit viny, pochybnosti, beznaděj, zdrcenost, obavy, zklamání, nespokojenost, podrážděnost. Použijte i věty které vás napadají - štve mě to, mrzí mě to, nerozumím tomu, nechápu to, můžu za to, zblázním se z toho, nezvládnu to, nevydržím to, sere mě to apod. ( je důležité nehrát si sám před sebou na slušného, když všechno ve vás křičí neslušný výraz .) Všímejte si a nebojte se přiznat si i ostatní pocity - žárlivost, závist, obviňování, posuzování, pomstychtivost, netrpělivost. Je lepší tyto stránky své osobnosti přijmout a nechat je jít, než je potlačovat a tvářit se, že neexistují. Ideálně v nás zůstane jen klid, mír, radost a zvědavost .)
 
POPIŠTE POCITY V TĚLE
sevření, tlak, píchání, pulsování, táhlá bolest, tupá bolest, vystřelující bolest, šimrání apod. cokoli vás napadne, popište si to sami pro sebe co nejpřesněji a nejkonkrétněji, nebojte se to k něčemu přirovnat. Použijte to, co vás k tomu napadne jako první i kdyby to znělo jako nesmysl, moc to nepromýšlejte a nechtějte, aby to znělo chytře .) důležité je, aby to bylo pro vaše podvědomí „přesné“ ( jako by mě přejel válcem, leží to ve mě jako kámen, jako by to bylo zrezlý, hlava jako balón, krk zevnitř jako struhadlo apod .)
 
ZÁKLADNÍ SYSTÉM POKLEPÁVÁNÍ AKUPUNKTURÍCH BODŮ
VŠECHNY BODY ……problém….. ( několik kol s různými aspekty a emocemi)
Po pár kolech poklepávání vždy chytnout za zápěstí, zhluboka se nadechnout - vydechnout a říct si „MÍR s ….problém….
VŠECHNY BODY - pouštím to a nechávám to jít, ten ……problém….. (prostřídat problém + jeho různé aspekty + emoce s větou „pouštím to a nechávám to jít“ )
VŠECHNY BODY - dovoluji si to pustit a nechat to jít, rozhoduji se to pustit a nechat to jít, zasloužím si pustit to a nechat to jít, už to nepotřebuji, tak to můžu pustit a nechat to jít, odevzdávám to, je bezpečné nechat to jít ( na různých bodech různě prostřídat ) 
Po pár kolech poklepávání vždy chytnout za zápěstí, zhluboka se nadechnout - vydechnout a říct si „MÍR s ….problém….
Během poklepávání pozorujte, jak se problém mění, zařazujte nové myšlenky, které vás k tomu napadají, měňte emoce podle toho, co právě cítíte. POZORUJTE SE. Pokud cítíte něco nepříjemného ve fyzickém těle, dejte tomu přednost a odstraňte poklepem nepříjemné pocity. Vždy nejdřív uklidněte tělo. Nedržte se dlouho ve fyzicky nepříjemném pocitu! Střídejte při poklepu váš popis emoce a pocitu v těle. Když už vás nic nenapadá, zkontrolujte ……problém….. se kterým jste začali. Je tam nebo ne? zkuste ho vyvolat. Zveličte to! co nejhoršího by se mohlo stát? Určitě je to pryč? co když se to vrátí ? udělejte si z toho srandu ! Když je to všechno OK a vy jste příjemně pobavení, jděte dělat něco zajímavějšího )
 
POUŽIJTE VAŠE NEJSILNĚJŠÍ NEJHORŠÍ PŘEDSTAVY
Ptejte se sami sebe - jak víte že to máte? soustřeďte se na nejsilnější pocit, který ve vás představa problému vyvolává. Na nejsilnější emoci, na nejsilnější vjem v těle. Prociťte to.Vygradujte to. Přežeňte to. Co nejhoršího by se mohlo stát? Cítíte to? Poklepávejte na jednotlivé body a opakujte „pouštím to a nechávám to jít“ pouštím ten strach, všechnu lítost, všechnu bolest, všechnu vinu, všechnu hanbu, všechen ten smutek. Pouštím to a nechávám to jít. Je čas nechat to jít. Rozhoduji se nechat to jít. Zasloužím si nechat to jít. Už to nepotřebuji, tak to pouštím a nechávám to jít. Je bezpečné to pustit a nechat to jít. Po každém kole nádech a výdech + MÍR s tím vším.
 
NEJRYCHLEJŠÍ SMÍŘENÍ S AKTUÁLNÍM PROBLÉMEM
Hned jak si uvědomíte, že vás něco dráždí ( něco vám vadí, něco je vám líto, něco - někdo vás štve, něco nejde podle vašich představ) začněte pozorovat myšlenky, které se okolo aktuálního problému honí vaší hlavou. Pozorujte, které myšlenky se nejvíc vracejí - obtěžují .) Hned jak budete mít možnost řekněte si všechny ty myšlenky nahlas (nebo alespoň pro sebe potichu, ale vyslovte to ! ) a u toho poklepávejte, pozorujte co vás napadá a přidávejte všechno co přichází, pouštějte to a nechávejte odejít, nadechujte a vydechujte se slovy MÍR s tím vším. Pokračujte tak dlouho, než bude vaše mysl zase v klidu a míru. Když nemáte možnost mluvit nahlas a poklepávat, ale jste schopni uvědomit si problém, zkuste se s ním alespoň mentálně smířit. Použijte postupně věty odříkané pouze v duchu :
- Je to právě ….tak a tak….
- Pouštím…to a to…a nechávám to jít, už to nepotřebuji , tak to můžu pustit a nechat to jít
- MÍR s …tím vším…
 
POZITIVNÍ ZÁMĚR
Ptejte se sami sebe „k čemu by to mohlo být dobré?“ Všechno zlé je pro něco dobré, nemusíme tomu rozumět právě teď, ale můžeme se snažit najít něco, k čemu by to mohlo být dobré už za chvíli. Ve všech problémech z naší minulosti se také můžeme pokusit najít pozitivní záměr k chování, které nám třeba ubližovalo, nebo jsme mu nerozuměli. Čím dřív jsme schopni uvědomit si, že jsme vědomě v odporu vůči životu a pokorně situaci přijmeme, tím dřív se přestaneme trápit a můžeme se soustředit na to, k čemu to bylo, nebo může být dobré. Vše co se děje má nějaký pozitivní smysl, který jen nejsme schopni momentálně pochopit. Je na každém z nás, jestli se rozhodneme prožívat utrpení. Někdy nejde neprožít ho, ale vždycky časem jde přijmout tuto zkušenost, nechat nepříjemné pocity jít a neprožívat ho stále dokola.
 
PROBLÉMY MÁME, PROTOŽE VÍME JAK JE VYTVOŘIT
Jsme dokonalými tvůrci. Problémy vytváříme z našich myšlenek, které vyvolávají stres v našich tělech. Abychom měli problém, musíme určitým speciálním způsobem reagovat na zkušenost, kterou jsme prožili, prožíváme, nebo si ji představujeme. Pozorujte jakým způsobem problém vytváříte. Všechny problémy jsou ve své podstatě naučené schopnosti a pokud máme problém, tak ho právě úspěšně vytváříme. Pozorujte se, prociťujte, poklepávejte, dýchejte a měňte všechen odpor v sobě postupně na mír. Nečekejte na speciální příležitost. Naštve váš šéf nebo partner? odskočte si na záchod a změňte vztek na mír se šéfem ) na mír s partnerem. Máte den blbec? dejte si večer vanu a jen tak si poklepávejte na všechny ty „blbý myšlenky“. Něco na vás leze a cítíte se unavení? udělejte si na sebe čas a uklidněte to. Podíváte se na sebe ráno do zrcadla a napadne vás nějaký soud ? poklepejte si každé ráno několik kol, dokud se nebudete dívat v klidu a nebudete cítit mír. Čeká vás nějaká stresová situace? už dopředu víte že to špatně dopadne? co horšího se tedy může stát? změňte to poklepem na mír, ať vám to neotravuje den) Pozorujte se, vnímejte se, zaměřte se na to, co se vám děje stále dokola a vy to přitom ve svém životě nechcete. Neřešte ostatní…maximálně se s nimi smiřte v rámci řešení sama sebe.
 
TECHNIKA MLUVENÍ PRO SEBE
Chcete jít s někým na kafe nebo někomu zavolat a vylíčit mu příběh plný ublížení, lítosti, vzteku a bezmoci? Postěžovat si na něco, nebo na někoho? Zkuste si to nejdřív několikrát převyprávět nahlas pro sebe, poklepávejte celou dobu jedno kolo za druhým, sem tam se nadýchněte a řekněte si mír s tím vším. Pak můžete jít na kafe nebo zavolat s úsměvem a probrat to s větším nadhledem, případně se bavit o něčem jiném, než o problémech)
 
TECHNIKA HÁDÁNÍ
Je to všechno opravdu tak beznadějné? Nebo ne? Pohádejte se se svým problémem! Možná je to beznadějné, možná ne…. Spíš to je beznadějné…ano, je to beznadějné a možná taky NE. Možná se dokážu uklidnit, i když se cítím takhle beznadějně a možná ne a možná JO) Rozhoduju se uklidnit i když je to úplně beznadějné. Ještě je to tak beznadějné? Nebo už se usmíváte?
 
TECHNIKA FILMU
Máte tu nepříjemnou situaci pořád před očima? Nemůžete se zbavit toho, jak se vám to v hlavě přehrává pořád dokola? Začněte to přehrávat cíleně, zesilte to, obarvěte, dejte to víc nahlas a poklepávejte jedno kolo za druhým. Poškrábejte záznam filmu tím, že budete kroužit očima na jednu i na druhou stranu. Pusťte si to pozpátku, nasaďte účastníkům klaunské nosy)
 
TECHNIKA VOLBY - praktické cvičení
Poklepáte v jednom kole to co nechcete, v dalším kole prostřídáte co nechcete s tím co chcete a ve třetím kole poklepáte na to, co chcete. Pokud vás dál napadá že to nejde a že to není možné a vzniká ve vás proti tomu co chcete spousta výhrad, pokračujte v poklepávání na všechno co vám brání a neustále si tam zkoušejte i přes to všechno dovolit, zasloužit si a rozhodnout se pro to, co chcete. U toho co nechcete používejte stejný systém poklepávání který je popsaný na začátku ( tzn. i s větou pouštím to a nechávám to jít + držení za zápěstí s větou MÍR s …problém….) Používejte sílu představivosti v negativní i pozitivní fázi, přehánějte, hrajte si, představte si to nejhorší a dovolte si bláznivé a zdánlivě nemožné.
 
PRAVIDLA VOLBY - konkrétní, motivující, nejlepší možné řešení, pozitivní, týkající se pouze vás ( nemůžeme chtít po nikom ani po ničem, aby se přizpůsobovalo nám ! )
 
Odpovězte si na otázky = definujte PROBLÉM
Sestavte si podle pravidel své řešení = VOLBU
 
Co mě trápí? co je můj problém?
Jak se u toho cítím? Co to je za emoci?
Jaké mám pocity v těle? jak na to mé tělo reaguje?
Co by mi pomohlo? co bych chtěl/a? Jak to mohu změnit?
 
 
 
PROBLÉM
co mi vadí, co mě trápí, co mě tíží, co u toho
cítím? kdy a jak se to děje?
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
VOLBA - ROZHODUJI SE, DOVOLUJI SI,
ZASLOUŽÍM SI
v jaké situaci a prostředí, při jaké činnosti
dokážu cítit opak ? co by mi pomohlo?

 

 

 

 

 

 

 
 
Z MÉ PRAXE
Určitě vřele doporučuji kontinuální samostatnou praxi, ideálně vždy aktuálně, v přítomnosti, když je “nechtěný pocit” nejsilnější. Časem se z techniky stane rutina a postačí pár kol, ve kterých dojde k rychlému sledu pocitů a myšlenek vedoucích do nejhlubší první vzpomínky. Je to právě tato první stresující zkušenost, která na sebe časem nabalila další podobné emocionální zážitky a způsobuje i momentální reakci. S mou vlastní experimentální zkušeností koresponduje nejvíce světonázor matrixu. Nic není dané, nic není definitivní, žijeme ve svých programech a máme možnost je za pomocí vědomí transformovat. Vzpomínky (minulost) i představy (budoucnost) nejsou ničím jiným, než hypnotickým tranzem naší mysli. Při práci s problémem se cíleně do tohoto tranzu dostáváme - prociťujeme, představujeme si, vzpomínáme. Poté se poklepem, hlubokým nádechem, popř. upozorněním na něco “v přítomnosti” z tranzu “vyhazujeme”. Cíleným “vyhazováním” z prociťovaného tranzu dochází k narušení této “hypnózy” a tím pádem k neutralizaci vzpomínky nebo představy. Ponořování do tohoto tranzu ve spojení se silnými emocemi může být na začátku obtížné. Máme tendenci “uvěřit” tomu co cítíme a vidíme, přesto že v přítomnosti to reálně neexistuje. Někdy své vzpomínky a představy dokonce bráníme jako 100% pravdu přesto, že nám tato pravda ubližuje a způsobuje spoustu dalších problémů. Máme tendenci se do negativních vzpomínek a představ ponořit, emoce s nimi spojenými si naplno užít, všechno ještě zveličit a přibarvit. Těžko pak sami sebe z této silné negativní hypnózy dostáváme. Je třeba začít s lehkými problémy, neustále zůstávat při “vědomí”, celý proces pozorovat, soustředit se vždy střídavě na fyzické tělo a nenechávat ho dlouho ve stresu. V této souvislosti je někdy účinnější na větší problémy využít druhého člověka, který má nad námi vždy trochu lepší nadhled, dostane nás z tranzu rychleji a celý proces proběhne bez zbytečného utrpení. Postupně se poznáme, nebudeme nechtěné obtěžující projekce vlastní mysli brát tak vážně a zůstane nám víc času a prostoru pro to, co chceme opravdu dělat. Všechno je pravdou přesně tak, jak to teď máte. Pokud se Vám vaše pravda nelíbí, věřte, že ji můžete postupně změnit.

Tento manuál je součástí osobního výcviku, jeho šíření a používání bez dalších informací je na vlastní zodpovědnost.